Iný príbeh....1. Den plný sklamání
......o 16 let později ....
(Alex nežila velmi příjemný život .... když myla nádobí, její rodiče spolu s jejím bratrem hráli karty .... a to ještě není všechno! Udělali si s ní otroka a služebnou!)
(Přes vesmír se řítí malí asteorid .... padá na Zem velkou rychlostí ..... spadne vedle náramku který si Alex nechala venku ..... náramek a asteorid začnou zářit ..... po chvíli se na náramku objeví noví přívěsek .......... Medzitím se jí zdálo že je víla..)
Alex: Páni, ten sen byl skoro jako skutečný. Au! Jaksi mě bolý hlava!
(Podívá na hodiny a rychle vyskočí z postele. Je 7:30!)
Alex Ale ne! Proč mě nikdo nevzbudil! Sakra! Jdu pozdě do školy! Poslední den a já si přijdu pozdě! Klídek! Hlavně klídek! Ber to s té lepší stránky ..... kruci! Žádná lepší není! (Alex se rychle obléká ...)
Alex: Kde mám to tričko?! Kruci! Toto je asi ten nejhorší den!
(Vyjde z pokoje a jde do kuchine. Na stole leží lístek.)
Alex:,, Dominika, jeli jsme na nákup. Doufám že nezapomeň vstát. "No to určitě ... A jak jsem asi měla vědět že je už půl osmé?!
(Později ve škole ...)
Učitelka: Takže, teď vám rozdám vysvědčení a pak můžete jít domů. Dominika gratuluji, máš nejlepší vysvědčení z celé třídy!
Alex: Jupíííí!
*: To ne!
Učitelka: * myslím že ta čtyřka tam být nemusela!
(Později na chodbě Alex a další dvě dívky uklidnil *)
Alex: Ber to s té lepší stránky ....
*: Co z ní zase vyleze?!
Alex: .... nejsi jediná která dostala čtyřku! (Začne se smát)
(* To naštve)
*. Hfff ..... už si s tím optymizmem trapná. Víš co?! Dej nám už pokoj!
(Toto vše sledovalo zpoza rohu jinoá dívka)
Alex: Ale ...
*: Ale nic. Už se s tebou nekamarádime!
(Alex dá smutně hlavu dolů a odejde domů)
Mama. Co se stalo?
Alex: Nic!
Máma: Dobře. Přišla Lucia.
Alex: Super! Alespoň někomu se vyvyprávím!
(Lucia přijde k nim domů a povídají si)
Alex: Nebudeš věřit co se mi zdálo!
Lucia: Ano a co?
Alex: No .... měla jsem křídla a když jsem se probudila jsem měla pocit jakoby se to stalo opravdu. Asi mám opravdu křídla!
Lucia: Jsi fakt naivní! Když jsme měli 11, hmm ... to bylo ještě normální, ale už se konečně vzbuď! Máš 16! Víš co jdu už domů!
(Alex od překvapení spadne na postel. Zvedne telefon a volá spolužačkám ze základní ....)
1: Trrrrr .... trrrrrr ..... toto číslo neexistuje, pro další .... Tt!
Alex: Grrrr .... asi si změnila číslo!
2: Trrrrr .... trrrrrr ...... trrrrrr ....
Alex: Grrrr ... Proč nezvedá?!
3: Trrrr ..... Trrrrrr .... prosím? (Konečně to někdo zvedne)
Alex: Ahoj ....
3: Hmm ... to si ty už mi Nevolej, raději si odejdi za týmy tvými kamarádkami ze střední! Tt! (Zavesí. Alex si s pláčem lehne na postel a pláče.)
Alex: Nenávidím svůj život, najračej bych zemřela!
Máma: Dominika Sbal se jdeme na dovolenou!
Alex: Co? Jde s namy i nějaké děvče přibližně mého věku?
Máma: Ne!
Alex: Tak ja nikam nejdu co tam budu sama dělat?! Ne! Já nikam nejdu!
Máma: (nazúrene) Dobře! Tak si tedy zůstaň doma ale budeš každý den krmit zvířata a dělat pořádek!
(Z Liorisu)
1. Máme ji!
2: Konečně! Nyní ji už jen zabít!
3: Ne!
1,2: Proč?!
3: Ještě nevíme přesně čí to je ona!
2: Ale víme, přece se zcela podobá na Mercury a krále!
3: Počkáme! Pokud je to Alex, dříve či později musí použít svou moc a pak zaútočíme.
2: Hmm ... tak dobře, nám i tak neublíží, přece nemá žádnou vyvinutou moc.
(V tom přijde Arux)
Arux: Co to děláte?!
1,2,3: Nic!
(Odejde)
2: Uf .. to bylo ovlásek ....
3: Vy hloupé! Proč mluvíte tak nahlas?!
2: Kdo tu mluví nahlas?!
3,2: Grrrrrrr ....
1: Nehádejte se .....
(Alex si všimne že na náramku má přívěsek naviše)
Alex: Kde se to tu vzalo? No, nevadí.
(Vejde dovnitř a sedne si na okno. Příletí na její ruku motíľ a ona vysloví přání)
Alex: Ach, motíľku, ty se máš ale dobře! Můžeš si letět kam se ti zlíbí. Kdybych i já mohla létat, odletěla bych z tohoto světa ...
(Hned na to Alex odpadne. Přiběhnou k ní její rodiče a pak zavolají lékaře. Ten ji odveze do nemocnice. Lékař přijde a oznámí rodičům špatnou zprávu ...)
Lékař: Je mi líto vaší dcery, ale zemřela.
(Oba rodiče se rozpláčou)
Otec: Co?! Ale jak je to možné?! Co se jí stalo?! Přece byla zcela zdravá a měla pouze 16!
Lékař: Nevíme příčinu její smrti ale víme pouze to, že tolik že to nebylo belostivé a pr šlo to náhle. Je mi to líto!
(Rodiče pláčou ... Alex se mezitím objeví v černej nicotné. Obhlídá se ...)
Alex: Co ... kde to jsem ... co se stalo?!
...: Alex ... Alex .... vnučka moje ......
(Alex se otočí za hlasem a nevěří svým očím a uším ... z modré zářící vody se vynořila skoro průsvitná postava .... byla to Mercury, babička Alex ...)
Alex: Kdo jste?
Mercury: Já jsem Mercury, tvá babička!
Alex: Co?! Ale to není možné!
Mercury: Ale je, si víla a pochází z planety zvané Lior. Jsi jeho princezna. Ovládat sílu zlatého větru a větru!
Alex: To všechno je jistě jen sen ...
Mercury: Není to sen ...
Alex: Ale ... ale musí ale co se vlastně stalo nepamatuji si žeby jsem šla spát!
Mercury: To asi proto že jsi spát nešla ...
Alex: Tak ... ale ... jak to že jsem tady ....
Mercury: Neprerušuj mě stále! Jsi zde proto lebo si zemřela!
(Alex nevěří svým uším a proto se uštknul)
Alex: Au ..... ono to není sen?! Opravdu jsem mrtvá?
Mercury: Neboj se! Všechno bude zase dobré!
Alex: Jak to může být dobré když jsem zemřela?!
(Mercury dá ruce před sebe a objeví se má zářící aura a podá ji Alex)
Mercury: Na a dobře ji opatruj!
(Aura se dotkne Alex a ona v tom momentě začne celá zářit. O chvíli se objeví Alex a má na sobě třpytivé-žluté oblečení a křídla. Hned na to zazvoní mobil a Alex se probudí)
Alex: Aaaa, co se děje?
(Zvedne mobil a. ..)
Máma: Jdi k babičce pro koláče!
Alex: Nemůže to počkat? Kolik je tam hodin? Neboť zde je osm!
Mama: Zde je devět! Ale Pohni si lebo babka jde pryč!
(Alex zavěsí)
Alex Grrrr .... nenávidím svůj život!
(Ohlédni se, ale už nic není jako dříve)
Alex: Moment .... vydím dobře!
(Podívá se také z okna, celý svět je kreslený)
Alex: To není možné. Já asi ještě spím!
(Podívá se také do zrcadla ...)
Alex: Hmm ... kreslená jsem mnohem štíhlejší! Mám dokonale ploché břicho, štíhlí zadek a mám mnohem hezčí prsa. Celá sem krásnější ... i oči mám hezčí, nos, vlasy uši ... Hmm ... na tento život si rychle zvyknu!
(Jde k babičce.Najednou se zatáhne obloha a začne sylnejší foukat studený vítr.)
Alex: brrr ... od kud se tu vzal ten studený vítr, přece je leto!
(Oproti ní se otevře portál a vyjdou od tial 3 čarodejky)
Alex: Co se to děje? Kdo jste?
(3 na nu zaútočí a Alex obmotá studený vítr)
Alex: Aaaaa! ..
(Najednou začne Alex zářit)
2: Co se to děje?
(Alex se proměnila ve vílu)
Alex: Co se to stalo? Moment, ja mám křídla? Já jsem víla!
(Mezi tím co se Alex spametávala se 3 čarotejky hádali)
3: Kdo tu říkal že nemá žádnou vyvinutou moc?!
2: Od kud jsem měla vědět že se promění?!
3: No mněla jsi to vědět!
(Alex to mezi tím pochopila)
Alex: Když že jsem víla musím mít nějaké schopnosti! (Natáhne ruce před sebe a zrúk vyletí koule větru a zasáhne 3)
Alex: Páni!
3: Grrr ... to si teda fakt neměla!
(Foukne na ní velmi silný a studený vítr a odhodí ji to velmi daleko)
3: Neměla si si začínat!
(Pak se objeví další portál. Vyjde od tial víla v tmavě fialovém třpytivém oblečení a s čiernimi vlasy a odežene čarodejky)
3: My se vrátíme a zničíme vás obě! Dej si na mě pozor, Nicoll!
Nicoll: Jsi v pořádku?
Alex: Ano!
Nicoll: Dobře že jsem přišla včas!
Alex: Spíše by neuškodilo!
Nicoll: Alex, já jsem tvoje sestra!
(Alex se na ni překvapeně podívá)
Alex :...?
Pokračování příště!
Môžete cez komenty hlasovať ktorý s príbehov sa vám páčil viac, či ten prví alebo tento!